Každou knihu nebo mapu připravujeme pečlivě a s láskou. Vznik knihy od myšlenky po dodání zákazníkům je více než půlroční práce několika lidí od projektového manažera, pilota, fotografa, textaře, grafika, redaktora, překladatele, partnery knihy až po tiskaře a rozvozce. Vždy chceme, aby výsledná kniha byla co nejlepší a našla si své čtenáře a obdivovatele, chceme, aby se dostala do dobrých rukou a dělala lidem radost.
Proto také chceme, aby jsme každou knihu, která opouští naše nakladatelství, slavnostně připravili do knižního světa. Bohužel v dnešní složité době, kdy se nekonají hromadné veřejné akce, nemůžeme knihu pokřtít tak, jak bychom si přáli. Proto jsme zvolili alespoň online formu.
Knihu Valašské Klobucko z nebe jsme se vydali pokřtít přímo na rozhlednu Královec, která je také na obálce. Rozhledna stojí od roku 2006 nad Valašskými Klobouky a je označována třemi názvy: Na Finiši, U Cyrila Bureše i rozhledna Královec. Ať tak či tak uvidíte odtud jižní Valašsko jako na dlani. A jako na dlani budete mít region Valašských Klobouk i díky naší knize 🙂
Dne 27. dubna 2021 jsem se tedy vydali na tuto rozhlednu i s knihou Valašské Klobucko z nebe, abychom ji popřáli spokojené čtenáře a vypravili ji do knižního života. Kmotry se stala autorka Radka Srněnská, grafička Radka Fůsková, textařka Marie Machů a regionální projektový manažer Jozef Caban.
A čím jsme knihu pokřtili? Pravou valašskou slivovicí!
SLOVO AUTORKY
Milý čtenářu,
když sa poví Valašské Klobúcko, jak první sa mně vybavíja školní roky strávené v újezdskéj základní škole a na gymnáziu ve Valašských Klobúkách. Napadnú mňa kamarádi snáď z každéj téj dědinky na Klobúcku, s kerýma sa podnes deň vídáme. Vybavíja sa mně vzpomínky na ten společně strávený čas. Buď když sme povinně šlapali k památníku na Ploštinu a v tělocviku běhali v Klobuckých jamách, anebo „bádali“ na hradisku u kostela v Újezdě a na Klášťově, objevovali trávú zarostené náhrobky na židovském hřbitově v Brumově u hradu nebo přemýšlali o tom, lesti sa to korýtko na „Katovně“ opravdu nepoužívalo na odtékání krvi. A vybaví sa mně samozřejmě aj tunajší přenádherná, zasněná krajina…
Ty naše krásné valašské hory, keré sice nepatříja k nejvyšším v republice, ale aj tak dosahujú až k nebi. Sú tak zelené a plné borůvek a ostružin, na jaře voníja medvědím česnekem a na podzim hřibama. Strážíja dědinky a městečka usaděné mezi nima, dodávajú jim osobité čaro jedinečnosti a od samého počátku lidského věku dávajú vyrůstat luďom dobrým, srdečným a bohabojným – Valachom. Dopřejte si prostřednictvím téjto knížky malú „nebeskú procházku“ nad Valašským Klobúckem. Věříme, že Vás potěší.
Radka Srněnská