Porovnávací mapa jako stroj času. Objevte minulost svých předků.

Mapa bude doprovázena PRŮVODCEM PO REGIONU, což ji činí ještě cennějším a atraktivnějším dárkem pro každého, kdo má k danému regionu osobní vztah. Její význam a unikátnost ji předurčují k různým účelům – od oceňování nejlepších studentů ve školách, přes výjimečné dárky pro zaměstnance a obchodní partnery, až po vzácné jubilejní dary pro rodáky a významné hosty obce. Mapa se také může stát symbolickým darem při setkáních s představiteli jiných regionů.

Toto kartografické dílo, které spojuje historii s moderní technologií, představuje jedinečnou příležitost pro každého, kdo se chce dozvědět více o historii a vývoji svého regionu. Nabízíme tak nejen vzácný pohled do minulosti, ale i inspiraci pro budoucnost.

Varianty provedení porovnávací mapy

Nejvyužívanější varianta je forma skládané mapy. Jedná se o skvělý dárek pro občany, obchodní partnery, žáky a studenty nebo si skládanou mapu vezmete na setkání se starosty z jiných regionů.

Do zasedacích místností, vstupních hal nebo do kanceláří je ideální varianta porovnávací mapy jako reprezentativního obrazu na plátně. Plátno má skrytý dřevěný rám a dodáváme ho ve standardním rozměru 150 x 100 cm.

Pro venkovní použití před obecní úřad nebo návštěvnicky frekventovaná místa se určitě sejde mapa na odolné hliníkové tabuli. Můžeme Vám je dodat včetně dřevěného stojanu se stříškou a patkami na upevnění do země.

Vzácná MÜLLEROVA MAPA ČECH z roku 1724

Pro Muzeu map ve Zlíně se nám podařilo získat a zdigitalizovat vzácnou Müllerovu mapu Čech z roku 1724, která se stane stěžejním exponátem našeho muzea.

Německý kartograf Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Mapování Čech zahájil v roce 1712 v kraji kolem Bechyně a vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. Při mapování využíval na svou dobu moderní prostředky: směry určoval buzolou a ke změření vzdálenosti používal tzv. Viatorium, což byl kočár opatřený počítadlem otáček kol.

Müllerova mapa zachycuje Čechy v měřítku 1 : 132 000 a je největší starou mapou Čech – dohromady má 25 sekcí, po jejichž složení měří mapa 280 x 240 centimetrů. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie. Poskytuje velmi cenné údaje o krajině Čech na počátku 18. století – podrobně jsou zde kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) zakresleny také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na těžbu nejrůznějších nerostných surovin, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací vysvětlených v legendě. Reliéf je znázorněn kopečkovou metodou se stínováním, velká pozornost je věnována zejména říční síti. Největší zajímavostí mapy je však detailní zakreslení sídel a hospodářských činností.

Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu, kterou navrhl jeden z nejvýznamnějších českých malířů vrcholného baroka, Václav Vavřinec Reiner. V pravém horním rohu jsou umístěny alegorie českých řek ztvárněné jaké lidské postavy, v dolních rozích malíř zpodobnil české hospodářství, v levém horním rohu je zachycena podoba Pražského hradu a Karlova mostu a na vše dohlíží svatý Václav, který zemi odevzdává pod ochranu Panny Marie.

Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1724 je jedním z nejkrásnějších a nejcennějších kartografických děl naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen sběrateli, ale k svému studiu ji využívají jak geografové, tak i historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další odborníci.

BAYEROVA MAPA MORAVY A SLEZSKA z roku 1817

Další mapou, kterou používáme pro porovnávací mapy, je Bayerova mapa Moravy a Rakouského Slezska považovaná současníky za nejlepší kartografické dílo znázorňující zároveň Moravu i Slezsko.

Podrobná mědirytinová mapa je vytištěna na čtyřech listech a první list vydal JOSEF BAYER (1772–1848) v Brně v roce 1817. Jednotlivé listy mají rozměr 79 x 56 cm a má měřítko 1 : 190 000. Celkově mapa měří 152 cm na délku a 104,3 cm na výšku. Lineární měřítko (levý dolní roh) mapy udává poměr 5 geografických mílí, 4 poštovních mílí a 3 moravských zemských mílí k délce v mapě. Mapa, která se dočkala celkem tří vydání (1819, 1839 a 1843), byla vydána na náklady autora. Rytinu mapy vyhotovil vídeňský rytec F. Reisser.

Název, který je umístěn v levém horním rohu zní: Karte des Maehr. Schles. Governements nach den neuesten astronomischen Beobachtungen und geometrischen Vermessungen verzeichnet, und ehrfurchtstvoll gewidmet Steiner Excellenz Dem Hoch und Wohlgebohrnen Heren, Heren Prokop des heil röm. Reiche Grafen von Lazansky, etc. . .von Joseph Bayer Grundbuchs-Verwalter der k.k. Staatsherschaft Hradisch.  V pravém dolním rohu je zobrazena tabulka astronomicky zaměřených bodů s 38 údaji pro moravská, česká, slezská a uherská (slovenská) města. Terén je v mapě vyjádřen čárkováním a vytváří tak obraz krajiny jako z ptačí perspektivy.

Podobně jako Passyho mapy i Bayerovo dílo vyšlo po částech, což se negativně projevilo v místech styčných čar. Poledníky i rovnoběžky mají interval 10 ́ a způsob zobrazení je podobný Passyho mapě. Mapový popis je téměř celý vytvořen kurzivou, pouze větší města a národnostní skupiny jsou vyvedeny kapitálou (velkými písmeny). Velikost písma kolísá mezi 1 až 4,5 mm v závislosti na svislém nebo šikmém sklonění. Říční síť je vykreslena detailněji než v Passyho mapě, avšak vyznačené vodní toky jsou pouhým naznačením směrů řek ve skutečnosti.

Nejlépe zpracovanou částí u Bayerovy mapy Moravy a Rakouského Slezska je místopis, znázorněný pomocí 20 znaků a doplněný dvojdílným topografickým seznamem. Bayer se také jako první v českých zemích pokusil v mapě znázornit národnostní hranice obyvatelstva Moravy a Slezska. Značkový klíč celkem čítá 27 znaků. Lineární znaky vyznačují národnostní, krajské, zemské hranice, hlavní a vedlejší silnice. Z plošných znaků jsou v mapě uvedeny symboly pro lesní porosty a rybníky.