Vyrazte za Toulovcem do maštalí

Podzim již hlasitě klepe na dveře, vítr odvál poslední zbytky léta a příroda se začíná pomalu měnit. Ideální čas na příjemnou procházku. Ptáte se kam? Co třeba Toulovcovy maštale, slyšeli jste o nich?

Přírodní rezervace Maštale se nachází v povodí horního toku Novohradky na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Na počátku 15. století oblast daroval rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné městu Litomyšli a jejímu špitálu.

Zkuste to z Boru

Maštale nabízejí hned několik turistických tras a vstupů. Jako výchozí bod tak můžete zvolit Proseč, Vranice, Budislav a nebo třeba Bor u Skutče.

A právě v posledním jmenovaném jsme se rozhodli započít naše toulky Maštalemi. Do Boru přijíždíme autem a parkujeme na návsi na parkovišti. Můžete ale využít i autobus, který do Boru několikrát denně jezdí. Cestou si kupujeme výbornou točenou zmrzlinu, abychom se posilnili. Přeci jenom nás čeká pořádná túra. Těsně před vstupem do Maštalí se zastavujeme u turistické mapy a naposledy se ujišťujeme, že víme, kudy se vydat. Kdyby bylo nejhůře, máme přeci telefony s GPS, říkáme si. To ještě netušíme, jak je to se signálem v lesích.

Hned jak vkročíme do lesa, nestačíme zírat. Připadáme si jako Šmoulové v pohádkové zemi. Všude kolem nás je borůvčí obsypané krásnými velkými fialovými borůvkami.

 Okamžitě litujeme, že nemáme hrneček nebo konvičku. Hlavou nám běží myšlenky na borůvkové knedlíky, buchty, koláče a stovky dalších receptů na nejrůznější delikatesy. Alespoň si tak trháme pár bobulí do pusy a prsty i jazyk nám postupně mění barvu. První výhledy a panoramata nás čekají již po pár krocích. Po pravé straně se tyčí na pohled malý skalní útvar. Když se ale opatrně vydrápeme nahoru, naskytne se nám pohled na překrásné údolí. Slabší povahy sice můžou dostat lehkou závrať, ale doporučujeme se kousnout a podívat. Navíc je to super místo na pořízení fotek a dokonce i selfíček.

Trasa není pro padavky

Pokračujeme dál pěšinkou kousek od kraje skály. Dech máme klidný, nohy nás nebolí, vesele si povídáme. Pak se ale před námi objevuje kopec dolů. Ale ne mírně nakloněný kopeček s dlážděnou cestou, nýbrž prudký sráz, kde cestu vytvořili tisíce předchozích turistů a kořeny všudypřítomných stromů.

Skepticky zkoušíme první provizorní schůdek a jednomu z nás samozřejmě podjíždí noha a končí na zadku. Ztrácíme člena party, Klára se s několika peprnými slovy zvedá ze země a odchází zpátky ke zmrzlině. Tam prý jí hrozí maximálně bolest břicha. Pokračujeme tedy už jenom ve třech. Zkoušku ohněm zvládáme až na pár podklouznutí na jedničku. Navíc cestou procházíme i Dudychovou jeskyní. S dobrou náladou ze zvládnuté překážky nacházíme turistickou značku a pokračujeme v cestě.

Procházíme skalním bludištěm až se ocitáme v údolí, kterým protéká Novohradka. Je to krásný pohled, říčka je čistá a krásně ochladí v teplejším počasí.

Nevyplácí se spoléhat na telefon

Víc jak dvě hodiny za námi, odpoledne se chýlí ke konci, volíme proto cestu, která by dle naší logiky měla vést rychleji zpátky. Jistější jsme ve chvíli, když procházíme kolem staršího páru s malým dítětem, které už očividně chtělo být dávno doma. Stáčíme se pocitově směrem, ze kterého jsme vyšli, úsměv máme na tváři. Ten nás přechází, když se dostáváme na rozcestí.

Nemůžeme se shodnout, kam se vydat dál. Vytahuji proto vítězoslavně telefon se slovy „Moment, se podívám na mapu, kde jsme.“ Bohužel internetové připojení je tak slabé, že vidím tečku na bílém podkladě. Jsme v koncích.

Pak ale v dáli zahlédneme modrou turistickou značku. Nemáme co ztratit, zkusíme ji. Cesta vede do kopce a relativně správným směrem. Na vrcholku se rozprostírají borovice a další keře plné borůvek. Je čas na svačinu a lehký odpočinek. Zouváme boty a brodíme se prohřátým pískem, ochutnáváme borůvky a díky borovicovému jehličí si dopřáváme i lehkou formu akupunktury. Terén se po několika set metrech mění, takže oprašujeme nohy, nazouváme boty a zrychlujeme tempo, začíná se nebezpečně stmívat a my máme k dispozici jenom baterky na telefonech.

Návrat do civilizace

Z Maštalí překvapivě vylézáme na stejném místě, jako jsme před několika hodinami vstupovali. A ano, tipujete správně. Sráz, který jsme měli problém slézt dolů, jsme museli zdolat i při cestě nahoru. Plíce jsme nechali někde v polovině kopce, ale zvládli jsme to. Nicméně děti bychom doporučovali vzít trošku jinou cestou. A nebo je při odchodu uplatit obrovskou zmrzlinou, aby na výlet měli hezké vzpomínky.

Až v pohodlí domova při pohledu do mapy zjišťujeme, kudy naše cesta vlastně vedla.

Pokud se ale nechcete ztratit stejně jako my a raději byste věděli, kudy a kam míříte, navštivte stránky Toulovcových maštalí, kde si můžete vybrat z několika turistických tras, cílů i tipů na občerstvení a ubytování.

Sdružení obcí Toulovcovy Maštale: https://www.mastale.cz/

A nebo vyrazte bez přípravy, rozhodně Vás Toulovcovy maštale nezklamou.

Chrudimsko z nebe

V okolí je spoustu další zajímavých míst k návštěvě - rozhledna Terezka, která nese jméno spisovatelky Terezy Novákové, která v okolí Proseče pobývala, hrad Rychmburk, zřícenina hradu Košumberk nebo významné poutní místo - kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži.

Inspirovat se můžete knihou leteckých fotografií Chrudimsko z nebe, kterou si můžete online prolistovat nebo objednat v našem e-shopu.