SK CZ PL

TIP NA VÝLET – Valašské Klobucko

23. 3. 2021

Tip na výlet

KRAJINOU, KTERÁ SPOUTÁ VAŠI DUŠI

Že nevíte, kde se nachází? Prolétněte se s námi nad Valašským Klobuckem a zjistíte, že tento pro mnohé odlehlý kout naší vlasti, kde končí chleba a začíná kamení, je překrásný.

Kam až oko dohlédne, tam krása střídá nádheru. Jako by ten, kdo Valašské Klobucko stvořil, sáhl do misky s horami, ty veliké hodil k sousedům na Slovensko, ty střední zase někam do Čech a tady uhladil kopce do oblin, aby o ně později nezakopával…
Malebné dědinky a městečka jsou obklopeny půvabnou krajinou s hlubokými lesy, voňavými loukami a ovocnými sady, které se zjara rozjasní kvetoucími stromy a rozezní bzukotem včel, v létě voní dozrávajícím ovocem a při podzimu se rozzáří desítkami barev. A ty louky na úbočích? Radost pohledět!
Ze západu je region olemován Vizovickými vrchy, jejichž oblé lesnaté kopce jsou jako stvořené pro nekonečné toulání krajinou. A mezi nimi se tyčí ten nejvyšší – Klášťov. Už naši dávní keltští předkové si na jeho vrcholu vystavěli hradiště, ze kterého měli výhled do širokého okolí.
O nějaké to století později přišli Slované. Ženy ohebné jako proutek se zhlédly v mocných chlapech jako vytesaných z kamene a naopak, a snad právě tehdy se zrodili Valaši.

Valaši, štamprlička a frgál

Jsou to lidé se srdcem na pravém místě, kteří se dokážou podívat zpříma do očí. Možná že návštěvník z jiného kraje jim nebude zpočátku úplně rozumět, ale po první štamprlce slivovičky a prvním ochutnání frgálu, kyselého zelí, valašské kyselice nebo sušeného ovoce zjistí, že nikde není tak dobře jako tady.

Zdejší vesnice a města stále žijí nejrůznějšími tradicemi. Muzika a tanec k životu Valachů patří od nepaměti, stejně jako fašanky, vynášení Morany, stavění máje nebo mikulášské obchůzky. Mimochodem, už jste někdy potkali pravého a nefalšovaného valašského čerta? Co vesnice, to jiná, z generace na generaci předávaná maska. Ani se věřit nechce, že nejsou skuteční, a setkání s nimi je mnohdy jen pro silné nátury ☺

 

Katovna ve Valašských Kloboukách

Však se někdy stavte na Mikulášský jarmek ve Valašských Kloboukách, posoudíte sami. Zároveň také poznáte město, které je správním centrem celého Valašského Klobucka. V této knize se vám představí pohledem ptáků a vy si tak můžete prohlédnout svažité náměstí lemované měšťanskými domy, v jehož středu stojí už od 16. století půvabná Stará radnice. Zahlédnete i dům, kterému se mezi místními neřekne jinak než „Katovna“. Povídá se totiž, že zvláštním korýtkem, které trčí z jedné zdi domu přímo do ulice, prý vytékala krev popravených. Všechno bylo samozřejmě jinak – ten dům v dolním rohu náměstí si postavili mistři soukeníci a korýtko bylo vlastně důmyslným kuchyňským odpadem.

A takových zajímavých míst je na Valašském Klobucku celá spousta.

Nejpevnější strážní hrad i lumpačiny Gabry a Málinky

Při pomyslném letu nad Brumovem poznáte zříceninu jednoho z nejpevnějších strážních hradů z celé Moravy, u obce Štítná nad Vláří-Popov se vám zase vybaví Gabra a Málinka z knih spisovatelky Amálie Kutinové a jejich lumpačiny, na které tady dodnes vzpomínají. V Nedašově se pokocháte pohledem na jeden z nejhezčích novogotických kostelů na Moravě, při pohledu na památník Ploština zase vzpomenete na zbytečnou tragédii, která potkala obyvatele této pasekářské osady na sklonku druhé světové války.

A mezi tím vším budete obdivovat přímo pohádkovou krásu zdejších kopců. Kopců, které promodrávají dozrávajícími trnkami, z nichž se vyrábí ta nejlepší slivovice na světě a mezi kterými žijí Valaši.
Tož vítajte u nás!

Zřícenina hradu Brumov

Jedním z nejtajemnějších míst v Česku je hrad Brumov.

V jeho ruinách se totiž zjevuje ohnivé spřežení. V dávných časech se mladý kralevic jménem Bruno vydal se svou družinou na lov jelena do pustých karpatských hvozdů. Po celodenní honbě za zvěří se ale ztratil. Na kraj padla hustá tma. Rozhodl se ulehnout ke spánku. Ráno se probudil a uviděl nádhernou výšinu, na které usnul, přenádherné údolí s průzračnou říčkou a doslova se do místa zamiloval. Bruno zde dal postavit mocný hrad, který nechal nazvat po sobě, Brunov.
Později se ale přejmenoval na Brumov. V současnosti duch hradního pána objíždí v noci podhradí se splašenými koňmi, kterým z tlam šlehají plameny. Z hradu prý vede čtveřice tajných chodeb a někde v jeho blízkosti se skrývá obrovský poklad. Kdo si ho však vezme, do roka umře.

Národní kulturní památník Ploština

Kdysi malebná pasekářská osada v předhůří Vizovických vrchů byla svědkem zvěrstva, které jí navždy do paměti vtiskla 2. světová válka.

Pasekářské osady vzniklé po celém Valašsku nebyly zrovna honosným místem k životu. Kvůli neúrodné půdě tvořily hlavní zdroj obživy pastviny, na kterých se pásly ovečky. Stejně tak tomu bylo na Ploštině. V životě pasekářů ale zanechala hlubokou stopu válka. Díky širokému rozhledu se v nepřístupných kopcích usídlili partyzáni. Obyvatelé Ploštiny se najednou stali účastníky odboje. Dělili se s nimi o jídlo, teplo i kousek bezpečí.

Ve čtvrtek 19. dubna 1945 vyrazila na Ploštinu německá skupina SS. Partyzáni se o jejím postupu včas dozvěděli. Podařilo se jim utéct do lesa. Ploštinské pasekáře nechali napospas jejich osudu. Němci osadu obklíčili, sebrali vše, co jim přišlo pod ruku, a po krutých výsleších místo do základů vypálili. Tuto událost připomíná Národní památník Ploština tyčící se na hřebeni jako vykřičník.

ŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ-POPOV

Tady se narodily povedené dcerky pana řídícího Gabra a Málinka. Hlavní hrdinky knížek Amálie Kutinové, již při psaní inspirovaly její vlastní příhody s divočejší sestrou Gabrielou. Hrály si v Járku, chytaly „ščúry“, za humny pásaly kozu Herku a prováděly různé lumpačiny.

Veselé a laskavé příběhy si získaly u malých i velkých čtenářů velkou popularitu. Na jejich připomínku bylo v roce 2002 ve štítenské knihovně zřízeno Minimuzeum Gabry a Málinky, ve kterém jsou mimo jiné i fotografie rodiny Tauberových nebo spisovatelčin vysokoškolský diplom.

Obec Štítná nad Vláří-Popov ležící v údolí Bílých Karpat vznikla spojením dvou vesnic Štítná nad Vláří a Popov, protéká jí řeka Vlára. Název Štítná je odvozen od štítonošů, kteří zde v dávných dobách sloužili brumovskému panství. To bylo v roce 1704 napadeno Rákocziho povstalci, takzvanými kuruci. Místním se podařilo jejich nájezdu ubránit a těla mrtvých Uhrů pohřbili do hluboké šachty. Na památku vítězné události postavili v blízkosti tohoto místa boží muka.
Vesnice Popov je rozložena především na levém břehu řeky Vláry a na jihozápadním svahu hložecké skupiny Bílých Karpat. Nejvyšší dominantou je kopec Kubovec, jižní výhled lemuje hraniční hřeben nad Štítnou, táhnoucí se od Vlárského průsmyku směrem na Starý Hrozenkov. Podle lidové tradice založil tuto osadu Pop, který zde postavil první obydlí, k němuž se přikupovaly rozsáhlé pozemky. Ke sloučení Štítné a Popova došlo v roce 1964. Od té doby se obec nazývá Štítná nad Vláří-Popov. Do katastru obce ještě patří Valentov, malá osada vzdálená 3 km.

Kulturní činnost je pestrá – Popovské hudební slavnosti, setkání Čechů a Slováků na blízké louce Peňažná, rozsvěcování vánočního stromku, kdy s Mikulášem a anděly chodí čerti v maskách z ovčích kožešin. Sdružení dobrovolných hasičů v obci pořádá tradiční fašankový průvod maškar. Lidé z blízkého okolí se zde v průběhu celého roku sjíždějí na lyžařský vlek. Areál je totiž střediskem i travního lyžování. V létě slouží k rekreaci koupaliště s hřištěm na plážový volejbal. Ze Štítné nad Vláří vede cyklostezka umožňující poznání rozkvetlých bělokarpatských luk. Ve správný čas nám budou průvodce dělat nejrůznější pestrobarevní motýli.

Region ORP Valašské Klobouky na leteckých fotografiích si můžete prohlédnout v knize leteckých fotografií Valašské Klobucko z nebeProlistujte tuto knihu. Může se stát nejen inspirací, ale také třeba jakýmsi malým průvodcem na vašich cestách za objevy a poznáním.