Břeclavsko znám, myslel jsem si, když mi byl region přidělen, a hrozně jsem se těšil. Skoro ve všech obcích regionu jsem byl a určitě nebudu překvapený. Omyl, Břeclavsko se změnilo, k lepšímu, což dokresluje obrovský zájem turistů, kteří na mých „cestách“ byli přítomni a obdivovali krásy, které mohli nasát tak jako já.

Všiml jsem si, že většina vzhlíží vzhůru k nebi, asi že obdivují a závidí všem tvorům, kteří mají tu možnost a pohlížejí na život „dole“ trochu jinak. Co je asi zajímá, Břeclav? Lednicko-valtický areál, Mikulov, Novomlýnské nádrže, Podluží, Modré Hory, Kloboucko, mandloně na Hustopečsku nebo pohled na ženskou krásu Věstonické venuše. Nebo je zajímají nekonečné vinice s nejkrásnější květinou, jež dává božský nektar a lidé, kteří ten nápoj vychutnávají a šíří dál jeho slávu, určitě i práce, jež je vidět na každém kroku, zájem a péče o ně hosty, již si přišli odpočinout a nasát atmosféru celého území. Určitě v úžasu shlížejí shůry na pestrou, všemi barvami hrající krásu krojů, lidí, přírody. Pohled na území, kde ještě nedávno probíhala státní hranice a rozdělovala krajinu a lidi na dvě poloviny, naštěstí již je toto za námi, jen poslední zbytky a pozůstatky připomínají onu dobu.

Úžasné památky jsou vůbec nejnavštěvovanější v celé České republice, spolu s přírodou a lidmi tvoří ucelenou nabídku pro všechny, kteří se sem podívají.

Jenže tato kniha přináší něco, co běžně nelze vidět, jiné pohledy než na propagačních letácích, které ukazují všechny ty krásy pořád ze stejné strany. Fotografie jsou zvláštní, jsou originální, ukazují místa, která jsou skrytá běžnému pohledu oka, vytahují je na světlo a odkrývají jejich zvláštnosti.